Desatero pro rodiče
...aneb jak můžu snížit riziko, že mé dítě začne užívat drogy (alkohol, cigarety, marihuana..).
Půl hodiny denně pro mé dítě
1. Hovořím s dítětem o drogách
- Řeknu svému dítěti, jaký mám postoj k drogám a co si o nich myslím.
- Řeknu svému dítěti, co udělám, když zjistím, že drogy užívá (zkouší).
- Poradím mu, jak se má zachovat, až mu bude některý z kamarádů drogy nabízet.
2. Pravidelně hovořím se svým dítětem o tom, co ho momentálně trápí, o čem nejvíc přemýšlí
- Zeptám se, co mé dítě nejvíc trápí.
- Pozorně ho vyslechnu, nebudu to hodnotit ani unáhleně radit, přikazovat nebo zakazovat.
- Řeknu mu, jak to na mě působí a co si o tom myslím.
- Sdělím mu, co bych udělal/a já.
3. Budu působit na rozvoj sebevědomí dítěte
- Alespoň 3x denně si najdu důvod k pochvale, nebo projevení uznání.
- Pokud se naskytne příležitost, kladně zhodnotím své dítě někomu třetímu v jeho přítomnosti.
- V případě neúspěchu ho povzbudím a vyjádřím naději, že příště to určitě dokáže.
4. Budu své dítě vychovávat k zodpovědnosti za své chování
- Pokud dítě překročí výchovná pravidla v rodině, musí si za to nést následky.
- Pokud dítě překročí pravidla školy, neusnadním mu nesení si následků, nebudu ho ani omlouvat.
- Budu dítěti vždy připomínat, že za každé chování si neseme následky, sami jsme za ně zodpovědní.
5. Budu své dítě bezpodmínečně přijímat a mít rád
- Pokud se na dítě budu zlobit, řeknu mu, že se zlobím na něho za nevhodné jednání, ale nic to nemění na tom, že ho mám rád/a.
- Nehodnotím dítě style .."ty jsi nešika, ty jsi hloupý,..", ale to se ti nepovedlo, příště se ti to třeba podaří lépe.
6. Budu své dítě učit umění odmítnout
- Budu své dítě učit, že odmítnout kamaráda neznamená ztratit ho.
- Dítě by mělo vědět, že je možné odmítnout i dospělého, pokud se k němu chová divným způsobem, ubezpečím ho, že se na něj nebudu zlobit, pokud se mi svěří. A pokud se svěří, ocením jeho důvěru.
7. Budu učit své dítě sebekázni
- S ohledem na věk dítěte mu budu přidělovat povinnosti a budu trvat na jejich pravidelném plnění.
- Budu vyžadovat, aby své povinnosti dítě plnilo bez mého připomínání a kontroly.
8. Naučím své dítě pozitivnímu vidění světa
- Budu své dítě učit hledat na všem také dobré stránky.
- Budu projevovat důvěru v jeho síly, které má a může je uplatnit při překonávání obtíží.
9. Povedu dítě k aktivnímu trávení volného času
- Budu upřednostňovat takové aktivity, kde dítě musí vyvíjet vlastní aktivitu.
- Omezím sledování televize a počítačových her, zajistím přiměřené množství zájmových činností.
- Budu mít přehled o tom, co dělá ve svém volném čase.
10. Budu se zajímat o to, s kým se mé dítě kamarádí a jaké jsou jeho postoje k návykovým látkám
- Budu se zajímat o kamarády svého dítěte, jeho vztah k nim, o to, jací jsou, jak se chovají, co si mé dítě o nich myslí a jak jsou pro něj důležití.
Zpracováno podle PhDr.H.Vrbkové – Život bez závislostí
Sociální sítě a můj život
1. Co nepatří do statusů
Co jednoznačně nepatří do statusů: intimnosti (ať už se to týká vašeho těla či vztahových skutečností jako například rozvodu), finanční úspěchy, dlouhé příběhy a pasivně-agresivní komentáře typu: "Proč lidé mluví za zády druhých?" apod. Zvlášť pokud jsou určené konkrétním "přátelům" ze sociální sítě, které veřejně stejně nepojmenujete. I na sociálních sítích by měl probíhat "přátelský" boj v duchu fair play.
2. Pokuste se svými komentáři neurážet ostatní
Milujete ironii? Pak vězte, že ne všichni to z vašeho napsaného textu správně pochopí. K pochopení ironie je totiž obvykle nutné slyšet alespoň tón hlasu. Rejpavý komentář pak může vyznít skutečně urážlivě a za případné problémy to určitě nestojí.
3. Lidé nemusí vědět o každém vašem kroku
Samozřejmě existují jedinci, jež zajímá každý váš krok, obvykle se ale jedná o zoufalé jedince, protože příliš mnoho zpráv z vašeho denního života lidi spíše otravuje. Sdílejte se svými známými pouze skutečné perličky a omezte se max. na čtyři zprávy (odkazy) denně. I tak je to mnohdy moc.
4. Pozor na virtuální narcismus
Ano, člověk se musí občas pochválit sám, jelikož to za něj obvykle nikdo jiný neučiní, ale i zde platí pravidlo: "Všeho s mírou."
Je samozřejmě hezké, že jste zhubli 10 kg, uběhli 10 km, koupili si nový vůz, vyhráli konkurz na ředitele a k tomu ještě vyhráli ve sportce, nicméně tohle všechno většina lidí jednoduše slyšet nechce. A není to jen o závisti. Příliš mnoho úspěchů druhých může slabší jedince, či ty méně úspěšné, uvalit do mnohem větší deprese. A to přece nechcete?!
5. Ne všechny fotky jsou určené všem
Mnoho lidí má mezi přáteli na sociálních sítích kromě skutečných přátel mnoho známých, ale i kolegů či dokonce obchodních partnerů, a pokud je označíte na fotkách z vaší společné akce, kde vypadají poněkud společensky unaveně, pak je můžete nejen pobavit, ale i společensky a pracovně zcela znemožnit.
6. Soukromé pozvánky na veřejnost nepatří
Pokud někoho určitého veřejně pozvete na kávu, pak akorát v druhých probudíte otázku: "A proč ne mě?" A už taková drobnost může některé jedince velmi ranit. Člověk by jednoduše neměl druhé zbytečně dráždit. I z hlouposti pak může vzniknout zbytečný problém.
7. Neotravujte druhé spamem
Pokud budete druhé neustále žádat o laskavosti kvůli herním aplikacím, pak se nedivte, že si vás lidé začnou ze svých přátel vyhazovat či vás dokonce blokovat. To samé platí o neustálém zasílání pozvánek na nejrůznější stránky apod.
8. Nebuďte příliš kontroverzní
Často můžete být v pokušení vyjádřit svůj názor k určité události, instituci apod., což je samozřejmě dobře. Nicméně vždy zvažte, kdo všechno tyto komentáře z vašich přátel může číst. Zůstaňte tedy i na sociálních sítích raději diplomaty.
Zdroje:
http://bezpecnostinformaci.wordpress.com/
Děti v síti! Jak získat kontrolu nad sociálními sítěmi svých potomků? (marianne.cz)